Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

HLP, aneb Hluboce Lidský Příběh ... na Hluboce Odpudivé Téma

2. 11. 2016 15:11:41
Proč máme číst dojemné story o ženě, která opustí rodinu kvůli milenci? Inu, milenec je ilegální migrant z Afghánistánu. A tak z toho bude HLP. A just jo! I kdyby čert na koze jezdil!

.

Romantický příběh. Mladá žena se zamiluje do mladého muže. Kdo by to neznal. Jenže ona ta žena kvůli milenci opustila dvě malé děti. Horší? No, trochu horší. Pro většinu z nás patrně odsouzeníhodné. Proč se ale tedy někdo vůbec snaží na tohle stvořit HLP?

.

Poslední dobou jako by se s Hluboce Lidskými Příběhy v našich médiích roztrhl pytel. A skoro vždy je za tím nějaký ilegální migrant – tedy pardon, válečný uprchlík, já zapomněl. Netřeba jmenovat redaktory, kteří v téhle oblasti perlí. Pravidelní čtenáří iDnes ty zkratky jako –ert– případně –aba– již notoricky znají, a mnohdy autora poznávají už podle titulku. O to ale tak docela nejde. K napsání článku autoři zřejmě dostali befel. Koho chleba jíš, toho píseň zpívej. A když to autory baví a mají na to žaludek, inu, proti gustu žádný dišputát.

Na různé druhy propagandy jsem jakožto Husákovo dítě zvyklý. Blbce ze mě dělali novináři už od mládí, a tak si člověk mé generace dokázal vybudovat určitou resistenci a vypěstoval umění číst mezi řádky. Co mě však dokáže dorazit je propaganda veskrze hloupá. Do takové patří i snaha vytvořit HLP za každou cenu. A jeden takový příběh jsem si přečetl tento týden pod titulkem Britka se kvůli migrantům v Calais rozvedla, v Džungli opět našla lásku.

Po přečtení článku jsem se nejdřív půl hodiny smál nahlas. Pak mi došlo, co za zhůvěřilost jsem to vlastně přečetl.

Doják z pera pana Hrocha je zkráceně o následujícím: Angličanka typu „aktivistka“ odjela do Calais pomáhat ilegálním migrantům, tam se zamilovala a chce se provdat.

Problémem je, že nechala doma dvě malé děti, manžela, vykašlala se na práci. Milenec je ilegální migrant, muslim z Afhgánistánu, odkud až na výjimky nárok na azyl nevzniká. Také je obyvatel rušené Džungle. Tam se poslední dva roky shromažďoval snad nejhorší lidský odpad, agresivní banda ilegálních migrantů, ostentativně ignorujících právo, pořádek i prostou lidskou slušnost a pokoru někoho, kdo přišel do cizí země prosit o pomoc. Banda, jenž za podpory neziskových organizací napadala řidiče aut a prala se s policisty i ochrankou tunelu pod kanálem La Manche, z jejichž práce a z jimi odvedených daní pak dostávali zdarma od Francie večeři.

Asi se nelze divit, že jsem se zkraje chechtal. Ono takovouhle skoro až parodii na Romea a Jůlii nelze vymyslet snadno. Ale zkoušet z toho ještě dělat HLP, to už je vrchol.

I propagandisté z časů SSSR Hluboce Lidské Příběhy znali a měli v tom bohatou praxi. HLP tam tvořili jak na běžícím pásu. Nicméně i tenkrát věděli, že HLP se musí vytvořit na téma, které bude lidem alespoň do určité míry sympatické. A tak vznikl Stachanov (oslava práce), Meresjev (oslava vojenského hrdinství), román Daleko od Moskvy (Komsomolci coby stavitelé ropovodu na Sibiři jakožto ukázka obětování se pro blaho celku) a další podobné. Pravda, i tenkrát se to tu a tam taky nepovedlo. Pak vznikaly bohapusté ptákoviny typu Pavka Korčagin nebo Velký Občan (soudruh Kirov, kovaný stalinista, co ho ale prý nakonec sám Stalin zlikvidoval a pak z něj udělal modlu – to aby se v tom prase vyznalo). Ovšem i tyhle příběhy mohly oslovit masy, a taky se tak dělo. Protože nebyly na témata, která by byla už prvotně odpudivá.

Opuštění rodiny kvůli milenci takové je. Normálního člověka to znechutí už jen ze samotného principu. Na to není třeba mít doktorát z psychologie, na to stačí prostý selský rozum. Ani za dob totality by zřejmě nikoho nenapadlo zkoušet tvořit HLP o hodném esesákovi, nebo se pokoušet lidem narvat do hlavy, že nějaký zločinec za to nemůže že je zločinec, protože byl frustrován, měl těžké dětství a maminka mu v deseti letech odmítla koupit zmrzlinu.

To, že se dnes takové příběhy tvoří a jsou nám pravidelně předkládány k věření svědčí o tom, že je doba zoufalá. A tak ty příběhy píší zoufalci, tvořící je za každou cenu. Množství takovýchto příběhů zas svědčí o tom, že nefungují. A tak se to zkouší a zkouší, a čeká se, až čtenář zblbne. A ono se nedaří, a když se podíváte na diskusi pod takovýmito články, tak je to povětšinou dost zřejmé. Lidi v tom lidi mají dost jasno. Pak není možné se divit, když se v diskusi objeví podobně upřímný názor, jako byl ten od pana Drštičky: "To vždycky máte v redakci soutěž, kdo přes týden napíše větší kravinu, že?"

.

A tak přeji pevné nervy při četbě HLP ála iDnes. A nevěřte propagandě. Jediné pravdivé zprávy má stejně jen moje Rádio Jerevan :-).

.

Autor: Petr Macháček | středa 2.11.2016 15:11 | karma článku: 37.79 | přečteno: 1377x

Další články blogera

Petr Macháček

Já Crocuta crocuta, aneb Hyena Majoritní Ošklivá, skvrnitá

Mám už plné zuby článků, v nichž jsem jakožto příslušník tzv. majoritní společnosti označen za univerzálního původce všeho zla a bídy Romů.

13.6.2017 v 10:14 | Karma článku: 22.02 | Přečteno: 385 | Diskuse

Petr Macháček

Hlášení Rádia Jerevan – Nový živočišný druh ‚Tigročka‘, a další zprávy

Rádio Jerevan dnes opět přináší aktuální zprávy z domova i ze zahraničí, zaručeně pravdivé a objektivní, jako ostatně vždy.

6.3.2017 v 11:30 | Karma článku: 24.73 | Přečteno: 654 | Diskuse

Petr Macháček

Jak jsem nexenofobně větral.

Převaloval jsem se takhle v chladné předsilvestrovské noci doma, stížen chřipkou. A nespaje řekl jsem si, že vyvětrám. Zima nezima.

1.1.2017 v 15:38 | Karma článku: 29.63 | Přečteno: 1242 | Diskuse

Petr Macháček

Hlášení Rádia Jerevan – Pamlsková vyhláška a další zprávy

Rádio Jerevan dnes opět přináší aktuální zprávy z domova i ze zahraničí, zaručeně pravdivé a objektivní, jako ostatně vždy.

19.12.2016 v 10:30 | Karma článku: 30.50 | Přečteno: 905 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Libuse Palkova

Svlékněte se prosím

Tuto větu zřejmě nebudeme slýchat jen v ordinaci lékaře, který se nás chystá vyšetřit, ale i před přijímací komisí, u které se budeme ucházet o nové místo

25.6.2017 v 7:05 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Helena Vlachová

Jako rukojmí

Mám pocit, že jsem se stala rukojmím. Rukojmím některých politiků, kteří se neumí chovat a na veřejnosti se prezentují jako hulváti

25.6.2017 v 6:53 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 4 | Diskuse

Jana Slaninová

Šťavnatá sobota: kácení v lese a vařená kočička

Sobota ve znamení motorové pily a kosy. Taky Smart, který zjistil, že není terénní SUV. Manžel s rozdrápanýma rukama, žena s hlínou pod nehty, vodáci asi ve sto lodích. Ploučnice je někdy jak Václavák v podvečer.

24.6.2017 v 22:32 | Karma článku: 8.49 | Přečteno: 187 | Diskuse

Jan Tichý

Chata mne na stará kolena vyučí

Sic má kolena nejsou tak stará, vyučovat se nechávám už jen životem. Dle hesla: „neuč se, život tě naučí“. V mládí (to se tenkrát nosilo) jsem se učil, a protože na učňák jsem byl moc „chytrý“, vrhl jsem se na gympl a na vysokou.

24.6.2017 v 20:05 | Karma článku: 12.18 | Přečteno: 312 | Diskuse

Jarmila Kamenáčová

Čtyři ženské na chalupě

Není nad pohodu. Když vás nikdo tzv. neprudí. Kdy můžete být sama sebou a to navzdory reklamě bez masek líčidel, ale i bez všech "nutností", kterým podléháme a přitom nás tísní, bez korzetu stresu.

24.6.2017 v 16:40 | Karma článku: 10.84 | Přečteno: 392 | Diskuse
Počet článků 35 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1113

Ani novinář a ani spisovatel, ale člověk co ho psaní baví a potrpí si na to, že bere vážné věci převážně nevážně. Za vzor si beru přesné a zaručeně pravdivé zprávy Rádia Jerevan.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.